Donald Trump se z pozice prezidenta USA pokouší vnutit světu nové pořádky. Nevíme, zda se mu to podaří, ale ve spolupráci s nejbohatšími lidmi planety se mu to může nějaký čas dařit. Nějaký čas. Protože nic netrvá v světě věčně, ani láska k jedný slečně. Trumpův čas bude trvat tím déle, čím déle budeme my vyčkávat s adekvátní reakcí. Evropané, my, tudíž otálet nesmíme. Jedinou odpovídající reakcí na Trumpovo MAGA je MEGA! Make Europe Great Again!
Pokračovat ve čtení „Allons enfants de la Europe!“Autor: Jan Vaculík
Evropo, budíček!
Vyvoláním jednání v Rijádu, telefonátem s Putinem a dalšími svými kroky zahájil americký prezident Trump směřování k oslabení USA v globální politice. V situaci, kdy se drolí podpora USA liberálně-demokratickému světu, kdy prezident Trump viditelně ustupuje Putinovu Rusku, kdy naléhá na Ukrajinu aby akceptovala Putinovy podmínky k ukončení války, máme my, tedy Evropa, dvě možnosti. Pokud nechceme upadnout do bezvýznamnosti, což by se dříve či později projevilo i v ekonomické oblasti. Jak?
Pokračovat ve čtení „Evropo, budíček!“Zrazuje Trump Ukrajinu?
Částečně jistě ano. Zejména srovnáme-li jeho přístup k ruské agresi vůči Ukrajině s přístupem Joea Bidena. Podíváme-li se však na celou situaci objektivně, zjistíme, že nárok na odsouzení Trumpa nemáme. Sto let byla Evropa zvyklá automaticky počítat se Spojenými státy nikoli jako s rovnocenným spojencem, nýbrž jako se starším bratrem, o jehož povinnosti chránit mladšího a slabšího se nepochybuje. Ale ono to tak není a Trump na pozadí války na Ukrajině pravou skutečnost nemilosrdně odhaluje.
Pokračovat ve čtení „Zrazuje Trump Ukrajinu?“Am I too old?
Slowly, but surely the whole world goes to the terrific Huxley´s vision Brave new world. No-one wants to work. No-one wants to fight for keeping demokracy. No-one wants to defend traditional values like honor, dignity, veracity and even respect for the law. No-one wants to achieve something in a working career. Everyone wants to have a place to live and to have something to eat.
Pokračovat ve čtení „Am I too old?“Ludwig von Mises
Dnes mi nezbývá nic jiného, než se podělit o text, který jsem si odpoledne přečetl. Nemám co a ani není co k němu dodat.
„Dnes je jen jeden velký národ, který se neochvějně přidržuje militaristického ideálu: Rusové. Jistěže i v ruském lidu existují skupinky, jež nejsou nakloněny militaristickému smýšlení, které je v tomto lidu převládající. Je jen politováníhodné, že se nedokázaly prosadit mezi svými soukmenovci. Od té doby, co je Rusko s to ovlivňovat evropskou politiku, je vůči Evropě vždy v postavení lupiče, jenž pohotově čeká na okamžik, kdy se může zmocnit kořisti.
Pokračovat ve čtení „Ludwig von Mises“Konec rudého člověka
V Divadle v Dlouhé jsem včera zhlédl představení Konec rudého člověka. Jde o scénické zpracování skvělé knihy Světlany Alexijevičové Doba z druhé ruky. Představení stejně jako kniha nabízí pohled do současné ruské společnosti. Třeba reakci ruského dědy, který při zhlédnutí televizního záznamu z činnosti automatického systému pro detekci výbušnin končící jeho výbuchem a zničením prohlásí: taková škoda. Copak nemáme dost lidí? Z toho mrazí. Ale je to dokonalá ilustrace ruského vnímání světa a jednotlivého lidského života. Čechov na druhou.
Pokračovat ve čtení „Konec rudého člověka“Novoroční
Podívejme se, jaký je dnes, na začátku roku 2025, stav české společnosti a co se tu odehrává. Jsme mistry světa v ledním hokeji. Česko je osmá nejbezpečnější země na světě. Máme zástupce ve fotbalové lize mistrů, v evropské lize i v konferenční lize. Reprezentant Česka je evropským komisařem pro mezinárodní partnerství s rozpočtem kolem 300 miliard euro. Český penzijní systém patří podle dostupných údajů k nadprůměrným na světě, i když stále je co zlepšovat. Průměrná mzda dosahuje téměř 50 tisíc korun. Čeští tenisté získali zlatou olympijskou medaili ve smíšené čtyřhře. Nezaměstnanost i inflace se pohybuje mezi 2 až 3 procenty. Minulý rok zakončila Česká filharmonie úspěšnými koncerty v newyorské Carnegie Hall.
Pokračovat ve čtení „Novoroční“Život není peříčko
Staré rčení mně přišlo na mysl při čtení úvahy o uvažované redukci počtu porodnic v souvislosti s menší porodností. Autor zmiňuje rovněž uzavření poboček pošty či dojezdovou vzdálenost k lékařské péči. Když jsem si jako čtyřletý nalomil holeň, vzala mě babička na záda do nůše a odvezla z Mutěnic do nemocnice v Uherském Hradišti. Neměla přitom pocit jakékoli úkornosti. Uvědomovala si, že její babička takovou možnost neměla, protože uherskohradišťská nemocnice neexistovala. Nevolám po návratu poměrů devatenáctého století, jen bych rád upozornil na posun ve vnímání prostředí, v němž žijeme.
Pokračovat ve čtení „Život není peříčko“Zdaníme dědictví?
Společnost vytvářela elity ve všech etapách a formách svého vývoje. Počínaje společnostmi kmenovými, přes otrokářské, feudální, socialisticko-komunistické až po společnost liberálně-demokratickou. Základem vytváření elit byl vždy majetek, byť v nejrůznější formě. Od množství dobytka přes počet otroků, rozlehlosti vlastněného území, rozmanitosti a struktury výrobních prostředků až po vlastnictví akcií a bankovních kont. Společenský vývoj směřoval naopak k narušování hegemonie elit. Od Magny charty přes francouzskou revoluci k bolševickému převratu v Rusku. Proč se přesto nikdy nepodařilo vzniku elit zabránit?
Pokračovat ve čtení „Zdaníme dědictví?“Funguje „antibabiš?“
Často se vyskytující výrok, že heslo “antibabiš” nefunguje (naposled jihočeský hejtman Kuba s podtextem nepoužívejme ho) je zavádějící. Naopak. Pokud nefunguje tak jak má, děje se tak proto, že není uplatňováno dosti důrazně a v nejširším měřítku. Protože vláda používá “antibabiš” pouze v soft verzi. Je nezbytné přitvrdit. Nepřítel, jímž Babiš se svým hnutím jsou, musí být společností zřetelně ostrakizován. Vláda už by konečně měla vyčistit policii, justici a celou státní správu od všech Babišem dosazených a jemu poplatných lidí. Jinak budeme stále jen kroutit hlavami nad osvobozujícími rozsudky v jeho kauzách.
Pokračovat ve čtení „Funguje „antibabiš?““
Myšlenky a reflexe 