Velikonoce

Velikonoce. Věčný boj dobra se zlem. Pojďme ale na chvíli zapomenout na kraslice, pomlázky a čokoládové zajíčky a zamysleme se nad vnitřním významem Velikonoc. Velký pátek, den smutku, Bílá Sobota, den tichého očekávání a nakonec Hod Boží Velikonoční, den radosti. Ježíš Kristus zemřel aby byla lidem odpuštěna všechna jejich provinění. Vstal z mrtvých, aby všem přinesl naději. Nejen křesťanům. Všem. Porazil smrt. Jistě, všechno jsou to symboly. Kristus nad zlem vítězí pro křesťany vnitřně, pro lidstvo symbolicky. Tenhle inspirativní vzkaz, tahle metafora je platná i přes dvě tisíciletí. Zlo je totiž přítomno pořád.

Někdy je zjevné, jindy je skryté. Zlo existuje všude mezi námi. Odhaluje ho ďábel. Někdy má podobu krásné ženy, jako u Jacquesa Cazotteho, jindy malého napoleona asiatského typu, nebo starého ukňouraného muže, který neumí česky. Upřesňovat jistě nemusím. Zejména pro ty, kteří alespoň trochu sledují aktuální dění ve světě i v Česku. Přidat peníze důchodcům, učitelům, zemědělcům, lékařům, prostě každému, kdo se ozve a kdo si bude stěžovat na  současnou vládu, je pro zlo dobré. Zlo se neptá, kde na to stát a vláda vezme. Předem počítá s tím, že o tom nepřemýšlíme, případně, že vláda sebere peníze někomu jinému. Mně ne, těm druhým. Jako když Winston Smith ve fázi absolutního rozpadu osobnosti nelidsky zapírá svou lásku a volá ke svým mučitelům: nedělejte to mně, udělejte to jí, udělejte to Julii! Zlo nás potřebuje mít v téhle mravní bídě. Abychom měli zlo rádi a dali mu svoje hlasy, klidně nás všechny zadluží tak, že dluhy nebudou schopny splácet ani naše děti, ani my sami ve stáří, které nás všechny čeká. Zlo bude tou dobou na svém zámku ve Francii. Zlo v uplynulých osmi letech rozkradlo zemi. Zlu je jedno, že vytváří další zlo. Znásobení zla se zlu hodí. Pokud budou všichni zlí a zlu donášet, pokud budou plnit jeho svazky informacemi o našich dětech a o našich drobných poklescích, zlo pokvete a bude sílit. My sami často zlo podporujeme. Volíme ANO. Volíme SPD. Krmíme UNRWA. Do Gazy posíláme pomoc Palestincům, kteří  nás “za odměnu” nenávidí a krutým způsobem terorizují a zabíjejí. Podporovat Ukrajince, kteří bojují za naši civilizaci, se zlu nelíbí. Zlu je nezbytné se aktivně postavit. Mýt si ruce jako Pilát Pontský nestačí. Ve svém velikonočním zamyšlení poukazuje papež František na mnohé lidi, kteří podle příběhu z Bible přihlíželi, jak Ježíš nese svůj kříž, a při tom ho odsuzovali. „A to se děje i dnes a není k tomu zapotřebí ani morbidní procesí – pro nadávky a vynášení soudů stačí klávesnice“, říká. Zlo je falešné. Zlo je nemravné. Zlo za minulé vlády rozkrádalo zemi a chystá se k tomu zas. Zlo oslepuje. Zbavuje člověka schopnosti vidět věci takovými, jakými jsou. Nadcházející zlo jsme nepozorovali ve druhé polovině třicátých let, ani v roce 1948, kdy naši otcové a dědové dali své hlasy komunistům. Více než třicet procent spoluobčanů nevidí zlo ani dnes. Opět volí “vůdce”. Svým zmrtvýchvstáním  Kristus zlo porazil. Vstaňme i my z mrtvých. Ještě není pozdě. Otevřme oči. Kristovo poselství není o slabosti, nýbrž o mravnosti a z ní plynoucí síle. Tohle je pravý vnitřní význam Velikonoc.