Únava ze svobody

Proč je tak obtížné zbavit se Babiše, jeho nohsledů, Zemana a těch, kteří se na něm přiživují? Protože taková změna nemůže proběhnout jenom vnějškově. Porazit tandem Babiš-Zeman ve volbách, je pouze jednou stránkou věci. Kýžený volební výsledek musí vyplynout z vnitřní změny nás, postkomunistických občanů Česka. Až se dokážeme vnitřně plně a hluboce ztotožnit s demokratickými principy budování a spravování státu, potom teprve se těchto lidí zbavíme. Zbavíme se lidí, kteří sami sebe označují za politiky, přičemž jsou ve skutečnosti pouhými členy gangu, jehož šéf usiluje o naprosté ovládnutí myslí všech občanů. A protože lidská mysl je křehká věc a vůdce gangu má k dispozici jak svoje soukromé, tak i státní, tedy naše peníze, tak se mu u části společnosti jeho mafiánský záměr daří uskutečňovat.

V podmínkách, které si díky svým mafiánským praktikám vytvořil v období, jemuž říká „palermo“ (jako kdyby se ho aktivně nezúčastňoval) a které zdárně rozvíjí během svého působení v roli premiéra, je pro každého občana takový vnitřní přerod velmi, velmi náročný. Proti takovému přerodu se totiž stavějí všechny – víceméně „přirozené“ – okolnosti lidského života. Člověk se přirozeně chce bavit, chce ekonomicky zajistit sebe a svoji rodinu a v zájmu těchto elementárních potřeb je často ochoten zapomenout, že jako bytost odlišná od zvířete, má i mnoho potřeb dalších.

Nemá smysl pokoušet se podrobněji popsat, o co jde. Brilantní popis společnosti, která dnes už bohužel zase mentálně sklouzává do předrevolučního období, nám poskytl Václav Havel ve své eseji Moc bezmocných. Mluvil o životě v pravdě. My dnes bohužel žijeme opět život ve lži. Přesněji řečeno nám tento život s nasazením, hodným lepší věci, intenzivně vnucuje tandem Babiš-Zeman. Protože patří mezi mocensky a ekonomicky (Babiš) nejsilnější figury v zemi, dost se jim to daří. Co postavit proti tomuhle zločinnému útoku na duši národa? Na duši člověka? Spontánní nadšení pro demokratickou změnu počátku 90.tých let během třiceti roků vymizelo. Došlo k tomu jednak v důsledku dílčích chyb, jichž jsme se při snaze o budování standardní společnosti dopustili, jednak díky čemusi, co bych nazval „únava ze svobody“. Tahle únava vytvořila a vytváří prostor pro amorální jedince, jejichž cílem je osobní kariérní prospěch za každou cenu. Stejnou situaci ti starší z nás zažili v totalitním režimu. Pokud chtěl člověk v klidu žít, musel akceptovat podobné znásilnění mysli, do jakého nás nyní strhává duo Babiš Zeman. Už zapomínáme na jejich komunistickou minulost, na Babišovo estébáctví, na tuny zabitých ryb v Bečvě, které se nikdy nevyšetří, na jeho podvody kolem Čapího hnízda, korunových dluhopisů, na jeho manipulování vlastními dětmi, na Zemanovo vlastizrádné mlžení kolem Vrbětic, na jeho poklonkování figurám jako je Putin či Si Ťin-pching (které politicky nic nepřineslo jemu ani Česku) a na téměř 31 000 (třicetjedentisíc!) našich spoluobčanů, kteří zemřeli na covid-19 díky naprostému selhání Babiše jako manažera. Pokud se chceme téhle dvouhlavé saně zbavit, musíme v sobě najít zbytky svobodné vůle a ve volbách se těchto lidských skvrn, které škodí Česku, nám a zejména našim dětem, definitivně zbavit.