Správa státu není totéž jako řízení vesnické samoobsluhy nebo velkouzenářství Agrofert. Mohli jsme se o tom přesvědčit během covidu za manažerování Andreje Babiše. Česko je zaplatilo životy téměř 40 tisíc spoluobčanů. Vedení země nesmí být záležitostí pěny dní. Je to mimořádně zodpovědná práce vyžadující jisté schopnosti. Nechápu, proč se většina komentátorů zapojuje bez podrobné anylýzy a bez jakéhokoli srovnávání do honu na současnou vládu.

V současné předvolební situaci mě v souboji na politickém poli stále překvapuje jeho nevyváženost. Veřejný prostor je zaplněn převážně útoky na současnou vládu. Subjekt, který je napadán a brání se, je již z principu v nevýhodné pozici. A to i přesto, pokud útočící subjekt nemá pravdu. Dokonce i tehdy, pokud lež hlásá vědomě. Což je taktika ANO, SPD, komunistů ze Stačilo i dalších subjektů, naší společnosti a našemu mezinárodnímu, smluvně zakotvenému postavení programově nepřátelských.

Trump opakuje chybu Německa a většiny evropských zemí z devadesátých let. Myslí si, že je možné jednat s Ruskem jako s normálním partnerem. Není to možné. Němci a s nimi celá Evropa už to vědí. Rus není stejný člověk jako příslušník euroatlantické civilizace. Americký prezident v jednáních mezi Ruskem, Ukrajinou, Evropou a USA prokoučoval naprosto všechno. Jediná strana, které evidentně pomohl, je Rusko.

Lidem, kteří si stěžují na podmínky ve kterých žijí, zejména na hmotný nedostatek, bych chtěl říci toto: je naprosto mimo mísu vinit ze své situace Petra Fialu a jeho vládu. Je to absolutní nonsens. Život je nebezpečný stav od samého počátku dějin. Snad posledními vůdci, kteří teoreticky měli zodpovědnost za jednotlivé členy jimi vedeného společenství, byli klanoví náčelníci. S rozvojem společnosti a s růstem počtu jejích členů se nepsaná povinnost odpovídat za každého jednotlivého jejího člena vytrácí.

Formace SPD, ANO, komunisté a jejich lídři jsou obrovským, skutečně mimořádným nebezpečím pro Českou republiku. Proč? Svým vypočítavě rozkladným působením směrem do společnosti. Rozkládají letitá přátelství, ničí rodiny, programově staví jedny proti druhým, sousedy proti sobě navzájem. Nejen pro zlobu a nenávist, kterou šíří do společnosti všichni stejně podle stejného vzoru.

Svatý týden či Pašijový týden, případně též Velký týden, je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané téměř všech vyznání připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi. Tolik wikipedie. I řada lidí, kteří nemají křesťanský background se v těchto dnech zamýšlí nad mysteriem života a smrti.

Současná geopolitická situace bezesporu představuje ohrožení podoby demokracie, která se ze svého židovsko-řeckého základu vyvinula v Evropě, v severní Americe a v zemích, které patřily či stále patří do zemí někdejšího britského společenství národů. Agresí vůči Ukrajině na ni zaútočilo Rusko. Napadlo liberální demokracii a osmdesát let existující světový řád, který získání území jiného státu silou nepřipouští. Ohrožení liberální demokracie navíc  představuje pátá kolona, která se snaží uchopit moc v řadě demokratických zemí včetně Česka. Jde o polofašistické či levicově extrémistické spolky a strany s výrazným vůdcem/führerem u nás, v USA i v některých evropských zemích. V USA se osobě charakteristické touhou zmocnit se demokraticky moci (jako to udělal Hitler v Německu nebo komunisté v Československu) a pak už ji nikdy nepustit dokonce už první krok podařil.

Člověk je jediný tvor, jehož život nemusí být určován přirozeností, ale svobodnou volbou , pravil italský filozof Pico della Mirandola (1463 – 1494). Jenže svobodná volba má nějaké důsledky, které člověk musí být schopen unést. Většina lidí toho není schopna. Takže je pro ně pohodlnější, aby za ně rozhodoval někdo jiný. Tady se otevírá prostor pro manipulátory, od ubožáků terorizujících své ženy a své rodiny až ke gaunerům devastujícím celé národy. Nejhoršími zástupci téhle skupiny jsou osoby jako Lenin, Hitler, Stalin, nebo třeba Mao Ce Tung. V současné době si toto „ocenění“ získává Putin.

Cílem aktivit všech standardních politických stran a uskupení je zlepšení bezpečnosti a blahobytu občanů. Každá demokratická politická strana chce k tomuto cíli dospět jinou cestou. Buď s akcentem na individuální svobodu a zodpovědnost, nebo upřednostněním sociálních aspektů života společnosti, či zdůrazněním prvků religionistických. Existují ovšem uskupení, která si říkají strany nebo hnutí a jimž je bezpečnost a blahobyt občanů lhostejný. Protože jejich programem je jejich vlastní blahobyt a blahobyt jejich vůdce, šéfa, či majitele.

Před letošními volbami je zapotřebí si uvědomit, co v demokracii znamenají volby, koalice či opozice. Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog, zastánce liberalismu ve svém díle připomíná, že politický soupeř by neměl být vnímán jako válečný nepřítel a cílem opozice by neměla být destrukce vlády. Politika totiž většinou není bojem mezi dobrem a zlem a neměla by být chápána v morálních kategoriích.