Vyvoláním jednání v Rijádu, telefonátem s Putinem a dalšími svými kroky zahájil americký prezident Trump směřování k oslabení USA v globální politice. V situaci, kdy se drolí podpora USA liberálně-demokratickému světu, kdy prezident Trump viditelně ustupuje Putinovu Rusku, kdy naléhá na Ukrajinu aby akceptovala Putinovy podmínky k ukončení války, máme my, tedy Evropa, dvě možnosti. Pokud nechceme upadnout do bezvýznamnosti, což by se dříve či později projevilo i v ekonomické oblasti. Jak?
Jasně řečeno: snížením životní úrovně všech Evropanů. Tedy tím, před čím proruští “mírotvorci” hrozí (zpochybňováním nákladů na vojenskou podporu Ukrajiny) aniž by domysleli důsledky. Koneckonců o dvou možnostech mluvil už dobrý voják Švejk. Buď se podřídit trumpovsko-putinovskému světonázoru, nebo se pokusit o záchranu liberální demokracie. Předpoklady pro to Evropa má. Musí se definitivně a jednoznačně semknout. Připomenout si, že je to Evropa, kdo je kolébkou toho, čemu říkáme civilizace. Co nejrychleji změnit stávající priority. Začít co nejrychleji koordinovaně zbrojit a mnohem efektivněji podpořit Ukrajinu. Zemi, která se hrdinně už tři roky brání druhé největší armádě světa a za tu dobu ztratila pouze 20% svého území. Na přechodnou dobu ustoupit od priorit typu Green deal a bez prodlení vracet ty migranty, kteří nepřijímají standardy evropské kultury. Přestat vyplácet podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří pracovat nechtějí, jak to již koneckonců zmínil pretendent na německého kancléře Friedrich Merz. A bez průtahů přijmout Ukrajinu do EU, a to v jejích až dosud mezinárodně uznávaných hranicích. Zrušit institut práva veto v zásadních otázkách. Bez průtahů pozastavit členství zemím, které s naznačeným postupem nebudou souhlasit. Evropa a s ní i Česko se ocitla v mimořádně nebezpečné situaci a musí podle toho jednat.
Myšlenky a reflexe 