Slova Václava Havla z jeho památného prvního prezidentského novoročního projevu v roce 1990 dnes platí víc než před třiceti lety. Zmrzlina nezmrzlina. Naše země je v naprostém rozkladu ekonomickém i morálním. Vnitřně i navenek. Za vlády Andreje Babiše a za prezidentování Miloše Zemana prohospodařilo Česko veškerý kredit, který v době Václava Havla ve světě získalo. Mezinárodní společenství tehdy vnímalo Česko jako rovnocenného partnera. Dnes se Evropa na Česko dívá buď s nevěřícným údivem, nebo nás prostě ignoruje. Jsme za šašky, kašpary.
Evropský parlament jedná o střetu zájmů českého premiéra. Premiér reaguje stále stejně. Je to kampaň, účelovka. Evropa nemá do našich záležitostí co mluvit. Peníze na dotace do premiérova Agrofertu nám prý dávat může. Vzápětí chce tentýž premiér po evropských orgánech a státech solidaritu ve věci ruského teroristického útoku v naší zemi, který způsobil miliardovou škodu a stál nás životy dvou našich spoluobčanů. Za svého premiéra, za tuhle vládu a za svého prezidenta se Češi musejí bohužel hodně stydět. Vláda práva je nahrazena vládou Agrofertu. Ministryně spravedlnosti bezostyšně prohlásí, že pokud Agrofert čerpal neoprávněně nějaké dotace, tak za ně také v zemi něco postavil. Tohle je její představa právního státu! Prokristapána! Řady Babišových pohůnků rozšiřují lidé zamindrákovaní, ambiciózní bez jakékoli zpětné vazby, nespokojení se svým životem a tudíž plní nenávisti. Objevují se ve vysílacích radách, v nově Babišem vytvářených institucích i ve standardních orgánech státu. Takhle se řídí stát jako firma. Z těch, kteří to vydrží, sedřít kůži a nepotřebných se zbavit. Byznysový projekt Tomia Okamury s názvem SPD straší návalem uprchlíků, kteří samozřejmě obcházejí Česko obloukem do Německa, do Švédska atd. K nám nikdo nechce. Straší Evropskou Unií, která bohužel musí premiérův střet zájmů řešit místo nás. My totiž máme ministryni (ne)spravedlnosti. Komunisté straší krvežíznivým NATO a ANO vyhrožuje tím, že pokud přijde jiná vláda, bude zvyšovat daně a tím, že piráti nám prý nastěhují do domácnosti uprchlíky. Je to hloupé a směšné. Otázkou je, jak vůbec bude možné zemi, kterou Babiš a jeho vláda zkorumpovali, morálně rozložili a neskutečně zadlužili, následků činnosti vlád ANO zbavit? Je dost možné, že to skutečně bez zvýšení některých daní nepůjde. Ovšem pokud vládu nezměníme, bude to později mnohem horší. Opět si budeme muset utáhnout opasky, jako na počátku 90.tých let. Tehdy to byla daň za čtyřicet let vlády komunistů. Nyní to bude daň za období Babiš – Zeman. Hromada lží za působení těchto lidí roste exponenciálním tempem. Čapí hnízdo s krymskou anabází jeho syna, korunové dluhopisy, zajišťující Babišovi, že může „ojebávat stát“ na daních. Faltýnkův deník, jeho schůzky v otevřených i uzavřených restauracích. Hamáčkova „Honzíkova cesta“ do Moskvy. Daňová přiznání ministra Arenbergera! Obyčejný člověk by za to šel sedět. Arenberger to jistě na základě Babišovy výzvy a pravidla padni komu padni (bože, máme smát, nebo naříkat?) podrobně vysvětlí. Zaklekávání na ty, kteří vadí. Peroutkův článek (podle Zemana) dole vlevo. Knda sem, knda tam. Zemanovo učení se v Číně, jak se má stabilizovat společnost. Podle něho lze politické změny dosáhnout kalašnikovem. Novináře likvidírovať! Kolik jen už bylo „nepřekročitelných hranic“ pro setrvání ČSSD ve vládě, které všechny byly bez uzardění překročeny. Téměř jedenatřicettisíc mrtvých spoluobčanů a nejhůř zvládnutá pandemie. Za dva roky o bilion korun větší státní dluh. Ovšem, jak říká Zdeňek Svěrák při trestání žáka učitelem: neplačte, sami jste si to zavinili. Můžeme to změnit. Máme to ve svých rukou. 8. a 9. října u letošních voleb.
Myšlenky a reflexe 